Obvykle vše probíhá standardně, tzn. ráno v 8:00 se všichni sejdeme na zahájení, omrkneme občerstvení, přivítáme vystresované studenty a pláč je očekáván až na samotném konci dne při vyhlášení výsledků (ať už to jsou slzy štěstí, smutku či vzteku). V pondělí 12.6. jsme ovšem všichni (nejen studenti, ale i my, zkoušející) brečeli, ještě než nějaké brutální zkoušení vůbec mohlo začít, a nebylo to proto, že by byly oschlé chlebíčky. Studentky se totiž rozhodly udělat krásnou věc. Místo aby nás obdarovaly květinami, které by stejně za pár dní uschly, rozhodly se za vybrané peníze zaplatit vzdělávací kurz jedné mamince z Bangladéše, která se díky tomuto úžasnému gestu naučí číst, psát a počítat. Šest studentek, které jsou povětšinou již samy maminkami, si totiž dobře uvědomuje, že zatímco ony mají šanci získat toho krásného dne titul DiS., v jiných zemích světa pořád existují lidé, kterým v cestě za vzděláním a seberozvíjením stojí prachobyčejná negramotnost. Nechť je jejich rozhodnutí inspirací pro všechny.
Mgr. Eliška Houzimová