Vyjeli jsme v 8.00 hodin ráno a cesta nám rychle ubíhala. Během cesty si studenti vyslechli povídání o našem sousedovi, spolkové zemi Sasko a jeho hlavním městě, kterého jsem se tentokrát ujala já, protože Drážďany dobře znám. Jezdím sem často za svými kamarády, kteří žijí nedaleko Míšně, a ta se nachází v blízkosti. Drážďany navštěvuji od svých patnácti let a tak jsem byla svědkem toho, jak zde postupně byly odstraňovány stopy druhé světové války i jak tu vyrůstaly nové a moderní stavby. Pro studenty jsem vyhlásila vědomostní soutěž, aby se snažili zapamatovat si co nejvíce zajímavostí.
Drážďany jsou hlavním městem německé spolkové země Sasko. Jsou právem nazývány jako „Florencie na Labi“ díky svým překrásným barokním stavbám, které nemají v Německu obdoby. Většina města včetně historického centra byla při ničivém bombardování spojeneckým letectvem 13. 2. 1945 zničena a více než 63 % Drážďan bylo téměř srovnáno se zemí. Drážďanským patriotům se však podařilo nemožné a dnes se lze opět kochat opravenými majestátnými paláci a kostely, nebo z dálky vychutnávat charakteristické panorama tohoto čtvrtého nejnavštěvovanějšího města našich západních sousedů. V současnosti má město více než tři čtvrtě miliónu obyvatel a je jádrem metropolitní oblasti, která je hospodářsky nejsilnějším regionem na území východního Německa.
Naše prohlídka města začala u Zwingeru, nejvýznamnější pozdně barokní stavby Evropy, kde se nachází Obrazárna starých mistrů, zbrojnice, sbírka porcelánu, zoologické muzeum a matematicko-fyzikální salón. Naproti Zwingeru jsme se zastavili u Semperovy opery, katedrály Nejsvětější Trojice Hofkirche a kolem Rezidenčního zámku jsme prošli k historické Zelené klenbě. Zde je umístěna bývalá klenotnice wettinsko-saského panovnického rodu a svými mistrovskými díly šperkařského a zlatnického umění patří k největším v Evropě.
Poté jsme si prohlédli historický vánoční trh ve Stallhofu a prošli do ulice zvané Augustusstrasse. Zde se na zdi drážďanského zámku rozprostírá obrovská freska složená z kousků míšeňského porcelánu, tzv. Knížecí průvod. Je dlouhý 102 metrů a představuje 800 let historie dynastie Wettinů, kteří vládli Sasku až do počátku 20. století.
Po projití Augustusstrasse se před námi zjevil v celé své kráse zrenovovaný barokní kostel Frauenkirche. Zde jsme si pověděli o jeho historii, zřícení po bombardování i o tom, jak probíhala jeho rekonstrukce, se kterou je spjato mnoho zajímavých příběhů a faktů.
A konečně na nás čekala očekávaná návštěva historického vánočního trhu Štrýclmarkt, který má již 584 let trvání. Jméno trhu se v pozdním středověku odvodilo od vánočního pečiva zvaného štrýcl, resp. „Striezel“, jehož následníkem je dnes drážďanská vánoční štola.
Na náměstí Altmarkt jsme obdivovali nádherně vyzdobené vánoční stánky, nabízející nejrozmanitější gurmánské speciality a zboží umělecké řemeslné výroby. Drážďanské stánky mají snad tu nejkrásnější výzdobu v celé Evropě. U vchodu na trh stál obrovský svícen, sloužící jako vyhlídková terasa, z které bylo možno přehlédnout celé tržiště. Uprostřed se tyčila tzv. „pyramida“ s otáčejícími se figurkami vyřezanými ze dřeva a vysoký vánoční strom, pod kterým se nacházel dřevěný betlém v moderním pojetí. Panovala zde atmosféra blížících se Vánoc, linuly se tu vůně nejrůznějšího pečiva, svařeného vína i opečených klobás, zkrátka pochoutky, kterým se nedalo odolat. A tak každý přišel na své a z trhů něco odvezl domů – ať již to byla nějaká ta laskomina, suvenýr či drobný dárek. A hlavně také plno krásných dojmů.
Cestou domů jsem studentům položila tři otázky z toho, co se během dne o Drážďanech dozvěděli. Jejich reakce byly celkem pohotové, a tak ti nejrychlejší dostali sladkou odměnu.
Návštěva Drážďan se vydařila a všem se poznávací zájezd líbil, protože nám přinesl spoustu nových a zajímavých poznatků i zážitků. V příštím roce se určitě zase někam vydáme, abychom si nejen vychutnali atmosféru vánočních trhů, ale dozvěděli se opět něco více o zemích našich sousedů.
Alice Fořtová
Březničtí středoškoláci a vánoční Drážďany
V pondělí 17. 12. 2018 jsme se za doprovodu pana učitele Motáně a paní ředitelky Fiřtíkové vypravili na cestu do Drážďan. Cílem našeho výletu bylo centrum města a vánoční trhy, kde jsme se mohli příjemně naladit na příchod Vánoc, které nám už klepaly na dveře.
Odjezd z České republiky byl i přes nepřízeň počasí bezproblémový a plynulý. Za okny autobusu však vypadala příroda pohádkově. O to větší bylo překvapení, když s příjezdem do Německa chyběla bílá peřina, která nás obklopovala celou cestu.
Ještě před samotnou návštěvou trhu nesměla chybět společná fotka přítomných studentů a prohlídka některých drážďanských památek.
S příchodem na trhy byla cítit vůně všudy přítomného svařeného vína, trdelníků, ale trošku i stresu plynoucí z blížících se Vánoc. Vánoční trhy jsme si procházeli již individuálně. Na předem určený sraz se dostavili všichni včas, někdo přišel nadšený, jiný trochu skleslý, ale snad každý s sebou vezl tašku plnou dárků. A jak už to bývá, po několika hodinách chození na čerstvém vzduchu jsme snad všichni „padli za vlast“ a prospali celou zpáteční cestu.
Tímto chci poděkovat vedení školy, panu učiteli i paní průvodkyni Alici Fořtové za to, že s námi absolvovali tuto cestu za poznáním. Těšíme se na další.
Kristýna Pechanová, žákyně 3. BS