Mezitím, co jsme se snažili nepřimrznout k zemi, jsme poslouchali vyprávění pana Ševčíka o celé produkci topolů. Dozvěděli jsme se, jak se tento topol dostal do ČR, i o tom, jak založil svou plantáž a jak se její vzhled v průběhu času měnil. Před deseti lety zažila naše republika boom v podobě velkého zájmu o topoly. Ty byly využívány buď jako okrasné dřeviny, nebo díky svému rychlému růstu jako dřeviny topné. Jeho plantáž má rozlohu jednoho hektaru. V současné době tři řady využívá ČZU jako pokusné, zbytek plochy slouží jako matečnice pro řízky. Kdysi jich měl okolo 600 tisíc za rok. V důsledku klesajícího zájmu však pan Ševčík rozlohu matečnice neustále zmenšuje. Na této plantáži bylo nádherně vidět, jaký mají vliv na rostliny povětrnostní podmínky, úroveň terénu, stavba podloží či sluneční záření. U plantáže je rovněž vyhloubené jezírko. Kvůli suchu však dosahuje hloubka vody okolo 60 cm. I přesto slouží jako velice dobré rozmnožovací prostředí pro obojživelníky, díky velkému množství vodních rostlin. Na úplný závěr nám pan Ševčík ukázal své hlavní zaměření, kterým je pěstování bonsají. Popsal celý proces růstu i časově náročné tvarování.
Exkurzi jsme si i přes bojové podmínky velice užili.
Vojtěch Simandl a Adéla Podskalská, 3. AS, VOŠ a SOŠ Březnice