Po dlouhém těšení se na hodinu chovu jsme vyrazili do kravína, abychom si v praxi vyzkoušeli věci, které jsme se učili zatím jen teoreticky. I když nás je málo (z toho jeden, co se na krávu nemůže ani podívat), uvázali jsme si dvě krávy. Použili jsme šikovnou pomůcku, aby nám kráva neutekla z podestýlky za ostatními, ale spolužák nečekal, co se stane. Nejdřív nutí krávu, aby vstala, a pak ji nutí, aby si lehla. Háky, které měla mít za zadníma nohama, se jí dostaly na bedra. Nemohli jsme to z ní dostat dolů. Proto jsme se ji snažili přesvědčit, aby si znova lehla. Jenže co si budeme povídat, je to kráva, která nám prostě nerozumí a rozumět nebude. Samozřejmě jsme tomu přišli na kloub a vyřešili to. Vynaložili jsme sílu a spolupráci, zapojili mozek a bylo to. Musím říct, že s námi se člověk nenudí (ani ta zvířata). Nu což, šli jsme si hrát na veterináře. Vyzkoušeli jsme si trias. Co to vlastně je? Měří se tep, teplota a dech krávy. Tep změříme tak, že přiložíme nejdřív levou ruku do levého podpaží, dostaneme se až k srdci a počítáme tep za jednu minutu. Teplotu změříme teploměrem v rektu, který tam držíme přibližně 3-5min. Měli jsme dvě skupinky a já byla s kluky, kteří, jak už to bývá, se všeho štítí. Takže na koho zbyla měřit teplota? Na mě! Ale jestli to člověk chce v budoucnu dělat, musí si vyzkoušet všechno. Pak zbýval už jen dech. Ten už jsem nechala na klucích. Než jsme se nadáli, dvě hodiny uplynuly jako nic. Tak takhle se učíme a užíváme si v kravíně.
Lenka Štochlová, 2. AS, VOŠ a SOŠ Březnice, obor agropodnikání