Tak je to tady! Po 2 letech teorie o tom, jak by zvířata měla žít blahodárný život a zemřít důstojnou smrtí, bylo na čase, abychom se podívali pravdě do očí a navštívili nějaký podnik.
Právě proto jsme se v rámci předmětu zoohygiena a prevence vydali do mirovického závodu firmy Vodňanská drůbež a.s. Dozvěděli jsme se, že tento závod, založený v roce 1947, se zaměřuje na chov kachen, kterých zpracuje okolo 4 milionů ročně, a na kuřata, kterých zpracuje „jen“ okolo 3 milionů ročně. Právě tyto informace nám poskytl ředitel mirovického závodu, pan Jan Dolejší, který byl velice sdílný a ochotný.
Po stručném a neúnavném úvodu (což se cení), došlo na samotnou prohlídku provozu. Dostali jsme tedy slušivé, bílé, o 4 čísla větší, skoro papírové obleky.
Nastal čas se konečně podívat do toho provozu. Prováděla nás paní Ing. Markéta Šikulová, vedoucí kontroly kvality s mnohaletou praxí. Začali jsme tedy odzadu, neboli proti chodu linky. První, tedy poslední část linky, bylo balení, kde se balí celá kuřata nebo jen části do obalů nebo vakua. Odtud je to tzv. čistá část linky. Následovalo, tedy vlastně předcházelo, kuchání, které zahrnuje zbavení kuřete hlavy, běháků a vnitřností. Tomu předchází, tedy následuje, proces napařování (radši už budu psát jenom další zastávka). Tady se na peří pod parou nanese vosk, ten se potom i s peřím strhává a na kuchání jede oškubané kuře. V této části je kvůli páře velké dusno a zápach, nic pro slabší jedince. Nemůžete se tu ale dočíst, co čistá a špinavá část vlastně znamená? Čistá část znamená, že je tam čisto, a špinavá část znamená, že tam není čisto, protože po zemi teče voda a krev z mrtvých kuřat. Takže už víte, proč jdeme proti chodu linky, abychom si nenašlapali ve špinavé části a nedonesli to do té čisté. Naše další zastávka byla jen pro silnější povahy, poněvadž zahrnuje omráčení a vykrvení. Poslední zastávka byla tedy na začátku linky a jednalo se o navěšování kuřat z beden za nohy na speciální řetězový dopravník.
Na závěr bychom ještě všichni chtěli poděkovat panu řediteli Janu Dolejšímu a paní Ing. Markétě Šikulové za jejich ochotu a velice obohacující exkurzi v jejich podniku a samozřejmě paní učitelce Ing. Rolnikové, že se vůbec něco takového uskutečnilo.
David Vrbský, 3. AS, VOŠ a SOŠ Březnice, obor agropodnikání
Vyšší odborná škola
a Střední odborná škola, Březnice,
Rožmitálská 340 262 72 BŘEZNICE
Telefon: +420 318 682 961
E-mail: skola@sbrez.cz
