Letos k nám zavítali studenti ze šesti různých zemí světa a většině z nich trvala cesta do České republiky bezmála 24 hodin. Letěli k nám z Indonésie, Číny, Taiwanu, Ukrajiny, Peru a Brazílie. Ubytováni byli společně na internátě, což bylo na jednu stranu výhodné pro naše studenty, kteří tam přes týden přebývají a kteří tak mohli navázat bližší kontakt, na druhou stranu je ale škoda, že březničtí či blíže bydlící žáci nevyužili příležitosti vzít si „svého“ studenta domů a seznámit ho s typicky českým způsobem života. Ochudili tak nejen cizince, ale i sebe o zajímavou zkušenost.
Pro Beatriz, Patsy, Andriiho, Effany, Gisel a Fan byl připraven bohatý program v podobě prohlídky Březnice, návštěvy města Příbram a Svaté Hory, zavítali jsme také do sklárny v Bělčicích, kterou vlastní rodina Vlasákových a vyrábí zde nádherné repliky historického skla. Pan Vlasák byl tak laskav, že dokonce dovolil všem přítomným, aby si vyfoukli svůj vlastní kousek. Mohli jsme se tak na vlastní kůži přesvědčit, jak složité je vyrobit byť jen obyčejný tvar, který by díky přehnanému fouknutí nenarostl do obřích rozměrů. Jediná Beatriz z Brazílie dokázala vytvořit mističku, kterou si pak také s sebou odvezla na památku. Podívali jsme se také do Blatné, kde jsme se chystali nakrmit daňky, kdyby ovšem nějací daňci v parku byli. Ti se pravděpodobně někde schovávali a o naše jablka neprojevili nejmenší zájem. Přiblížili se k nám jen tři osamělí jedinci, kteří ale vzápětí ustrašeně utekli. V Blatné jsme zůstali až do večera, kdy jsme se sešli společně s našimi studenty na bowlingu a zahráli si v mezinárodních týmech. V pátek nás pak čekal vrchol celého týdne – Global Village – na které cizinci prezentovali kulturu svých zemí. Každý stolek reprezentující jednu ze zemí vás na malou chvíli teleportoval do vzdálené exotiky vonící všelijakým kořením, vonnými tyčinkami či chutnými pokrmy. Ty mohli návštěvníci také ochutnat. Největší úspěch měla asi brazilská čokoládová pochoutka brigadeiros, která poměrně brzy zmizela. Návštěvníci global village se také mohli dozvědět, že bubble tea, který se v posledních letech stal v Česku oblíbeným nápojem, pochází vlastně z Taiwanu, a mohli se přesvědčit, že ten původní bubble tea nemá s naším českým paskvilem vůbec nic společného. Sama Effany byla překvapená, co to tu pijeme, když měla možnost oba nápoje porovnat.
Všem zahraničním studentům se u nás moc líbilo, alespoň dle jejich slov, Češi jsou podle nich velmi přátelští, komunikativní a ochotní se vším pomoci. Nejvíce jim chutnal řízek a knedlíky (samozřejmě nikoliv dohromady) a pochvalovali si také černé pivo. Byli také nadšení, jaký je v našem městečku klid a že zde nejsou neustálé davy lidí mačkajících se jeden na druhého. Nelíbila se jim ovšem česká zima.
Myslím, že oběma stranám se nakonec bude stýskat a doufám, že některá nově navázaná přátelství vydrží stejně jako ta z loňského roku, která jsou – sice jen přes Facebook – udržována až doteď.
Mgr. Eliška Houzimová